Ústav klasických studií Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Docentka Bednaříková je přední odbornicí na historii starověkých dějin. Specializuje se především na období pozdní antiky, přechod mezi antikou a středověkem a na problematiku historických migrací. Výsledky svého výzkumu publikovala v mnoha monografiích a odborných studiích (například Stěhování národů, Praha: Vyšehrad 2012; Stěhování národů a východ Evropy, Praha: Vyšehrad 2006; Attila. Hunové, Řím a Evropa, Praha: Vyšehrad 2012). V současné době připravuje knihu Vikingové a Evropa. Další publikace viz https://is.muni.cz/auth/osoba/827#publikace Docentka Bednaříková se rovněž aktivně zapojuje do veřejných debat v médiích, které přispívají ke kultivaci názorů široké veřejnosti na tuto problematiku.

Ústav klasických studií Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Vystudovala klasickou a novou řečtinu a klasickou archeologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. V současné době jako odborná asistentka Ústavu klasických studií FF MU vyučuje novořecký jazyk a literaturu. Zabývá se především moderní řeckou poezií. Dlouhodobě spolupracuje také s Řeckou obcí Brno v rámci výukových programů pro řeckou menšinu.

Ústav religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Docent PhDr. Miloš Mendel, CSc. (1952), je pracovníkem Ústavu religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, kde od roku 1994 působil externě a následně od roku 2013 jako jeho řádný zaměstnanec. Přednáší problematiku islámu (základní kurz klasického a moderního islámu, islámský reformismus), v rámci nabídky pramenných jazyků vyučuje rovněž kurz četby a interpretace arabských náboženských textů. Působí jako vedoucí a oponent bakalářských, diplomových a disertačních prací. V oblasti základního výzkumu se zabývá různými aspekty islámu (ve smyslu náboženského systému a civilizace). Kombinuje zejména metody historiografie, politologie a sémantiky (obsahové analýzy islámských textů a proměny významů jazykových jednotek v historickém kontextu). Uvedené metody aplikuje v rámci soudobé islámské civilizace především na texty a problémy politické či kulturní povahy. V širším smyslu se specializuje na moderní a soudobé dějiny Blízkého východu. Publikoval řadu vědeckých studií v domácích i zahraničních odborných periodikách, zúčastnil se mnoha mezinárodních vědeckých sympozií a konferencí. V souladu s tradicemi české orientalistiky předkládá veřejnosti formou didaktických pojednání, politologických analýz, článků a esejů nezaujaté informace prosté xenofobie a předsudků.

Jeho poslední publikace Arabské jaro vyšla v nakladatelství Academia v roce 2015 odkaz ›.

Ústav religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Doktorské studium i habilitaci absolvoval v Brně. Odborně se věnuje zejména problematice role náboženství v moderní společnosti a jejím proměnám. Na toto téma publikoval řadu studií a publikací včetně několika monografií, z nichž nejvýznamnější jsou knihy Náboženství a moderní česká společnost a Sociologie nových náboženských hnutí. Dané tématice se věnoval i v několika mezinárodních a národních výzkumných projektech, např. Religion and Values in Central and Eastern Europe či Detradicionalizace náboženství v České republice po roce 1989. Je aktivní i v mnoha odborných organizacích, např. European Association for the Study of Religion, International Study of Religion in Central and Eastern Europe Association či Česká společnost pro religionistiku. V současné době se stále častěji věnuje i tématům, jakými jsou vztah mezi politikou a náboženstvím, „střet civilizací“ či role náboženství v tzv. uprchlické krizi.

Ústav religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Dr. Fujda působí jako odborný asistent Ústavu religionistiky FF MU. Doktorské studium absolvoval částečně v Brně a částečně na univerzitě v indickém Púné. Spolupracoval na projektu financovaném Evropskou komisí, zaměřeném na proměny hodnot a náboženství v postkomunistických zemích střední a východní Evropy. V disertaci analyzoval kulturní proměnu, kterou procházela Evropa a Česko na konci 19. století a která společně s industrializací Evropanům v návaznosti na kolonialismus umožnila začít zhodnocovat asijské kulturní vlivy. S kolegou Dušanem Lužným napsal též sociologickou monografii o působení hnutí Haré Kršna v Československu a Česku. V současnosti provádí etnografické analýzy lidského jednání na základě instrukcí a způsobů zvládání nahodilosti a nejistoty v podmínkách každodenního života. Je autorem a odborným garantem projektu CERME. Hlavní řešitel projektu CERME (publikace).

kód předmětu: RLB405, odkaz ›

kód předmětu: RLB503, odkaz ›

kód předmětu: RLB504, odkaz ›

kód předmětu: RLB508, odkaz ›

kód předmětu: LjMgrB13, odkaz ›

kód předmětu: LjMgrB14, odkaz ›

kód předmětu: LjMgrB25, odkaz ›

kód předmětu: LjMgrB26, odkaz ›

kód předmětu: HIB0447, odkaz ›

Stěhování etnik je tu představeno jako trvalý fenomén lidské historie, od 3. tisíciletí př. n. l. do doby Vikingů a maďarské migrace. Jaké jsou nejčastější příčiny velkých migrací, jaké destruktivní, ale i kladné výsledky přinášejí? Jaký je přínos neobyčejně vyspělých civilizací, vytvořených někdejšími migranty? V rámci přednášky bude představen typický průběh migračních vln, dobová mínění příslušníků starších usedlých civilizací o migrantech, příklady úspěšných i neúspěšných pokusů o jejich integraci do usedlé společnosti, stejně tak jako jejich vlastní snahy o akulturaci. Velký důraz je kladen na dichotomii konflikt a soužití.

Blok dvou přednášek, každá v trvání 90 minut, veřejná diskuse.
Přednášející: doc. PhDr. Jarmila Bednaříková, CSc.

Přednáška nabídne stručné seznámení s nejstaršími arabskými státy na jihu Arabského poloostrova, především se státem Sabá, který se rozvíjel zhruba od 10. stol. př. n. l. Na jejich příkladu, stejně tak jako na příkladu muslimského chalífátu na východě, jsou představeny vlivy starých a význačných předovýchodních civilizací na arabskou společnost, které až dodnes částečně utvářejí její postoj k určitým hodnotám a politickým systémům. Jaký byl poměr Arabů ke křesťanství v jejich předislámské historii? Jaký byl vliv judaismu a křesťanství na vznik islámu, a také l poměr muslimů k židům a křesťanům v době velkého muslimského výboje a existence jejich chalífátu na západě i na východě? Hovoří se tu o muslimské etice a přínosu muslimské vzdělanosti, ekonomiky a obchodu Evropě. Řeší se otázka, jak je to vlastně s výbojností muslimů.

Blok 4 přednášek, každá v trvání 90 minut, veřejná diskuse. Počítá se s polední přestávkou.
Přednášející: doc. PhDr. Jarmila Bednaříková, CSc.

V rámci přednášky bude stručně popsán průběh migrací v období mezi antikou a středověkem (konkrétně od 3. do 6. stol. n. l.), které bývají označovány za jednu z hlavních příčin pádu říše západořímské. Jaký byl podíl vnitřních příčin úpadku pozdně antického Říma a tzv. velkého stěhování národů na zániku antického světa? Jaká byla římská politika vůči „barbarům“, jaké měla chyby anebo naopak přínosy pro začlenění migrantů do společnosti, vojenství a správy římské říše? Jaký byl poměr protagonistů doby velkého stěhování národů k antickému dědictví, podíl na jeho rozvoji a řešení krizových jevů, které provázely sklonek antického světa?

Blok 3 přednášek, každá v trvání 90 minut, veřejná diskuse. Počítá se s polední přestávkou.
Přednášející: doc. PhDr. Jarmila Bednaříková CSc.

Přednáška seznamuje s hlavními rysy pojetí světa, lidské společnosti, člověka, spravedlnosti, práva, a etiky ve starověké Mezopotámii a Egyptě. Všímá si jevů, jako je souvislost světového řádu s lidským chováním, pojetí státu a jeho účelu, bohy zjevené právo a jeho smysl, seznamuje s bohatou dobovou literaturou, týkající se péče o chudé a bezbranné členy společnosti a poukazuje na odkaz těchto civilizací ve Starém a Novém zákoně, v řeckém myšlení, arabském myšlení, apod. Vyzvedává společné rysy kultur Předního Východu a jiných světových civilizací. Pomocí obrazového materiálu seznamuje s místní architekturou a uměním. Hlavním záměrem je ukázat, v čem všem je Evropa dědičkou civilizací tohoto typu a kde tedy můžeme hledat společné porozumění se současnými hlavními dědici kultur Předního východu, jako jsou například Arabové.

Blok dvou přednášek, každá v trvání 90 minut, veřejná diskuse.
Přednášející: doc. PhDr. Jarmila Bednaříková, CSc., Mgr. Jiří Bartůněk, Mgr. Pavel Dadák

Přednáška představuje jednotu etického myšlení lidstva v konsolidovaných obdobích dějin a její časově omezené změny v přechodných dobách historie. Všímá si vztahu k chudým a bezbranným členům společnosti ve starověké Mezopotámii, Egyptě, u Hebrejů, ve starověké Indii, Číně, Řecku a Římě, u starých Germánů, u Arabů, ale také Inků v Peru či u australských Aboriginů. Cílem je poukázat na principy lidského myšlení a chování, které nacházíme ve všech dobách na celém světě, bez ohledu na etnicitu či náboženství jejich nositelů, a ukázat tak jednu z platforem možného porozumění mezi národy.

Blok dvou přednášek, každá v trvání 90 minut, veřejná diskuse.
Přednášející: doc. PhDr. Jarmila Bednaříková, CSc.

Přednáška seznámí posluchače s různými způsoby začleňování obyvatelstva římských provincií do římské společnosti a veřejného života v období principátu (asi 27 př. n. l. – 284 n. l.). Představí římský model společnosti, utvářený v republikánském období, jenž za principátu nepřestal fungovat, ale naopak se rozšířil z území Itálie na území celé říše. Problematika vztahů mezi Římany a provinciály bude ilustrována ukázkami z dobových pramenů. Zastoupeny budou jak prameny právního charakteru, tak prameny narativní, které odrážejí tehdejší postoje k rostoucímu významu obyvatelstva z různých částí říše (včetně těch okrajových) na správu římského státu. Cílem je představit průběh jedné z nejúspěšnějších integrací různých etnik v dějinách.

Blok tří přednášek, každá v trvání 90 minut, veřejná diskuse.
Přednášející: Mgr. et Mgr. Markéta Melounová, Ph.D.

Posluchači budou v úvodu stručně seznámeni s politickou situací v Řecku na konci 2. světové války, dále s příčinami a průběhem války občanské (1946−1949) a jejími důsledky, tedy odchodem části levicově smýšlejícího obyvatelstva a jejich rodinných příslušníků do zemí tzv. „východního bloku“. Podrobněji bude sledován příchod politických uprchlíků do tehdejšího Československa, okolnosti příchodu dětí r. 1948 a následně dospělých r. 1949 a později. Jak probíhalo přijetí řeckých emigrantů v českém prostředí, jejich usazení na území Československa a repatriace části řecké komunity po r. 1974? Představen bude také politický a společenský život Řeků v Československu s důrazem na jeho proměny od počátku 50. let 20. století po současnost, snahu o uchování národní identity a postupnou integrací do českého prostředí.

Jedna přednáška v trvání 90 minut, veřejná diskuse.
Přednášející: Mgr. Nicole Votavová Sumelidisová, Ph.D.